Správně odhadnout cenový vývoj je jen polovinou úspěchu burzovního obchodníka. Nedílnou součástí tradingu je také money management, tedy řízení rizika a peněz. Začínajícím obchodníkům se často stává, že jejich původně ziskový obchod nakonec skončí ztrátou, anebo ještě hůř, ztráta na jejich nepovedeném obchodu se čím dál více rozšiřuje. Správný money management by měl podobným situacím zabránit a obchodník by tak ve správný moment měl být připraven realizovat zisk či ze ztrátového obchodu včas vystoupit.

Kontrola rizika pomocí stop-lossu

Tržní riziko se dá kontrolovat mnoha způsoby. Jednou z možností je pořízení aktiva, které je vůči naší investici vysoce negativně korelováno, což je de facto obdobou hedgingu. Další možností je klasický hedging, kdy naší investici zajišťujeme pomocí derivátů a fixujeme si tím náš prodejní (v případě long pozice) či nákupní (v případě short pozice) kurz v budoucnu. My si nyní představíme nejjednodušší a pro burzovního obchodníka rovněž nejdůležitější způsob kontroly rizika, a to je pomocí stop-lossu.

Ještě předtím, než vstoupíme do obchodu, bychom měli znát náš maximální risk, který jsme ochotni v daném obchodu akceptovat. Ten je možné vyjádřit absolutní částkou, nebo procentuálně.

Absolutní riskovaná částka

Pokud náš maximální risk na jeden obchod vymezujeme absolutní částkou (například 500 USD), náš stop-loss vždy nastavíme tak, aby při jeho dosažení naše ztráta tento limit nepřesáhla. Uveďme si to na jednoduchém příkladu.

Nakupujeme 100 kusů akcií společnosti General Electric (GE) za cenu 26,3 USD. Je-li naše maximální riskovaná částka na jeden obchod 500 USD, pak náš stop-loss nastavíme na úroveň 21,3 USD.

Maximální riskovaná částka na jeden obchod by však vždy měla být přizpůsobena aktuální tržní hodnotě našeho portfolia a neměla by překračovat více než 5 % vlastního kapitálu. Při riskování 500 USD na jeden obchod by tedy hodnota našeho portfolia měla být alespoň 10 000 USD.

Relativní riskovaná částka

Pokud budeme náš maximální risk na jeden obchod vyjadřovat procentuální částkou k hodnotě našeho portfolia (například 3 %), s rostoucí hodnotou našeho účtu budeme více riskovat a naopak s klesající hodnotou našeho účtu budeme riskovat méně. Riskovaná částka se tak vždy bude přizpůsobovat velikosti našeho účtu. Větší risk pro nás znamená také větší potenciál zhodnocení účtu a naopak.

Tento způsob řízení rizika se v praxi využívá častěji, jelikož nám umožňuje navyšovat pozice v případě rostoucí hodnoty našeho účtu, čímž si zachováváme růstový potenciál zhodnocení našeho portfolia. Naopak v případě negativního vývoje a série ztrátových obchodů budeme podstupovat menší riziko, než v případě využívání absolutní riskované částky. Opět uveďme jednoduchý příklad.

Velikost Stop Loss

Nakupujeme 100 kusů akcií společnosti General Electric (GE) za cenu 26,3 USD. Náš maximální risk na jeden obchod je 3 % z hodnoty našeho účtu. Náš účet má velikost 10 000 USD. Stop-loss tedy nastavíme na úrovni 23,3 USD.

Výše jsme uvedli postup, kdy nejprve nakoupíme aktivum o určitém objemu a až následně tomu přizpůsobujeme velikost stop-lossu. Tento postup se ale v praxi téměř nevyužívá. Pro obchodníka je totiž velice důležité stop-loss nastavit na cenovou úroveň podle aktuální tržní situace. Nejprve tedy určíme úroveň stop-lossu a až na základě toho rozhodneme o tom, jak velkou pozici otevřeme. Uveďme na příkladu.

Velikost pozice

Nakupujeme akcie společnosti General Electric (GE) za cenu 26,3 USD. S ohledem na aktuální tržní situaci se rozhodneme náš stop-loss umístit na ceně 25,9 USD. Při maximálním risku na jeden obchod ve výši 500 USD můžeme nakoupit až 1 250 kusů akcií.

Je zřejmé, že pokud náš stop-loss utáhneme těsněji, můžeme si dovolit do pozice vstoupit o větším objemu a v případě příznivého vývoje tak můžeme očekávat i větší zhodnocení. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že pravděpodobnost zasažení našeho stop-lossu tímto vzroste a je větší šance, že náš obchod bude ztrátový než v případě, kdybychom náš stop-loss nastavili na vzdálenější cenové úrovně od našeho vstupu. To je ale již na rozhodnutí každého individuálního obchodníka, zda chce do pozice vstoupit o větším objemu a s těsnějším stop-lossem i za cenu větší pravděpodobnosti ztráty, či zaujmout menší pozici se vzdálenějším stop-lossem, ale zároveň s menší pravděpodobností realizace ztráty.

Doporučená literatura

Další díl: 8. Základy money managementu: RRR a výnosnost strategie