Fascinoval vás svět peněz a burzy a vy jste se definitivně rozhodli vstoupit do hry a začít na finančních trzích vydělávat investováním či spekulacemi? Pak byste měli dobře zvážit výběr správného brokera.

Ne každý broker vám dokáže zajistit vhodné podmínky pro vaše obchodní záměry. Proto byste se při jeho výběru měli zaměřit předně na to, které instrumenty a jakým stylem chcete obchodovat.

Je také velmi důležité vybrat seriozního a spolehlivého brokera. Proto se ujistěte, že broker podléhá dohledu regulatorních orgánů a jedná se o prověřenou společnost se stabilním zázemím, kde nehrozí riziko úpadku, či je jen velmi malé. U makléřských společností s velkou tržní kapitalizací a dlouholetou tradicí je riziko bankrotu velmi malé. Ovšem i zde určitá pravděpodobnost v případě neočekávaných událostí existuje. Naprostá většina amerických brokerů je členem Securities Investor Protection Corporation (SIPC), která investorům umožňuje odškodnění v případě platební neschopnosti brokera. SIPC je samoregulační instituce pro brokery a dealery v USA. Ta funguje na členském příspěvku, a investoři jsou tak pojištěni v případě platební neschopnosti brokera či dealera až do výše 500 000 USD. Z toho 250 000 USD připadá na hotovost (peněžní zůstatky) a 250 000 USD na držené cenné papíry (akcie, dluhopisy, opce a warranty).

Typy brokerů

Subjekty zprostředkovávající obchodování na finančních trzích obecně můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. A to na zprostředkovatele, zajišťující nepřímý vstup, a zprostředkovatele, zajišťující přímý vstup.

V případě nepřímého vstupu investor/spekulant nenakupuje přímo dané aktivum, ale pouze složí určitý kapitál, který mu bude zprostředkovávající společnost spravovat. Do této skupiny patří především investiční společnosti a podílové a investiční fondy. Investor si prostřednictvím podílového listu, jež investiční společnost vydává, může nakoupit podíl ve fondu, který spravuje určité portfolio aktiv. Investor do podílového listu ovšem tato aktiva přímo nevlastní, nýbrž pouze disponuje právem podílet se na jejich výnosech poměrnou částí.

Pokud chce investor či spekulant na trhy vstoupit přímo a spravovat si online své vlastní portfolio cenných papírů a derivátů, musí vyhledat služby brokera, který mu na trhy umožní přístup a bude mu zprostředkovávat obchody.

Na finančních trzích se můžeme setkat s různými typy brokerů. Ti nám prostřednictvím obchodní platformy či internetové aplikace zajišťují přímý vstup na trh. Brokeři se liší přístupem ke klientům, nabídkou a kvalitou služeb, obchodních instrumentů, s nimiž je možné obchodovat, a rovněž systémem a výší poplatků.

Obchodník s cennými papíry

Obchodníci s cennými papíry (OCP) zpravidla nabízejí nejširší nabídku služeb v oblasti zprostředkování přímého vstupu na finanční trhy. Aby OCP mohli obchodovat na burze, musí být jejími členy, popřípadě mít partnera, který je jejím členem. Za zprostředkování nákupu či prodeje cenných papírů si OCP účtuje poplatky. V základní nabídce OCP by rozhodně nemělo chybět obchodování s akciemi na úvěr společně s vypůjčováním akcií pro spekulace na pokles a obchodování s deriváty, jako jsou futures a opce.

Kromě přístupu na kapitálové trhy dnes do základní nabídky OCP patří i obchodování na forexu (trh s cizími měnami) či s CFD (Contract For Difference). U obchodování s CFD, což je mimoburzovní (OTC) derivát, obchodník s cennými papíry zpravidla figuruje jako market maker. To znamená, že pro své klienty udává kotace nabídky a poptávky, za které klient může obchodovat.

U obchodování na forexu je dobré si zjistit, jakým způsobem broker zajišťuje likviditu. Jelikož je forex decentralizovaným trhem, mezi jednotlivými měnovými páry se ve stejnou dobu nabízejí různé kotace. Broker na forexu může figurovat jako investiční zprostředkovatel, ECN či market maker (viz dále).

Zahraniční OCP zpravidla nabízejí širší a kvalitnější služby než většina českých brokerů, ale samozřejmě to neplatí ve všech případech. Navíc velká konkurence v oboru nutí i české brokery služby neustále zkvalitňovat a zlepšovat za co nejnižší poplatky. To je pro nás obchodníky pochopitelně dobře.

Investiční zprostředkovatel

Investiční zprostředkovatel figuruje jako prostředník mezi klientem a OCP či market makerem. Za toto zprostředkování si účtuje poplatek. Nevýhodou investičních zprostředkovatelů je to, že obchodování jejich prostřednictvím je spojeno s vyššími poplatky, jelikož základní poplatky OCP a market makerů jsou tímto navýšeny. Kompenzací za to může být nadstandardní klientský servis či určité zvýhodnění jako například nižší počáteční vklad při zakládání obchodního účtu a jiné.

Market maker/dealer

Market maker či dealer je tvůrce trhu, který pro své klienty vytváří kotace nabídky (ask) a poptávky (bid). Za cenu nabídky (ask) klient může obchodní instrument nakoupit a za cenu poptávky (bid) klient může obchodní instrument prodat. Například pokud market maker bude kotovat měnový pár EUR/USD s cenou bid 1,3005 a cenou ask 1,3007, tak klient může nakoupit za 1,3007 a prodat za 1,3005. Market maker naopak nakupuje za 1,3005 a prodává za 1,3007. Jeho výdělkem je právě rozdíl mezi cenou nabídky a poptávky – bid-ask spread. Rozpětí mezi cenou bid a ask je tedy pro klienta určitou obdobou poplatku. Čím je bid-ask spread užší, tím má klient výhodnější podmínky pro obchodování.

ECN (Electronic Communication Network)

S pojmem ECN neboli Electronic Communication Network se nejčastěji setkáváme na forexu. Ovšem může fungovat i pro jakýkoliv jiný decentralizovaný trh. ECN je elektronická síť propojující skupinu obchodníků s cennými papíry, market makerů a velkých institucionálních obchodníků, kteří mezi sebou navzájem obchodují. Takový trh je velmi likvidní. A broker umožňující vstup do tohoto systému může klientovi nabídnout užší bid-ask spread než samotný market maker. Což je výhodné. ECN brokeři si však za zprostředkování vstupu na tento trh účtují poplatky.

Doporučená literatura

Další díl: 4. Typy obchodních pokynů