Obchodníci na finanční trhy přicházejí z různých důvodů a mají rozdílné cíle i způsob uvažování. Jedno je ale spojuje. Jsou součástí trhu nabídky s poptávkou a v určitý okamžik se vždy musí rozhodnout, na jakou stranu se připojí, ať už je jejich záměr jakýkoliv. Mezi burzovními obchodníky se pro to rozšířilo používání pojmů býci a medvědi. Stranu poptávky reprezentují býci, zatímco stranu nabídky reprezentují medvědi. Pokud někdo o sobě řekne, že je „býk“, znamená to, že stojí na straně poptávky a nakupuje. Naopak medvěd stojí na straně nabídky a prodává a očekává tak pokles ceny. Ačkoliv je systém obchodování u každého finančního instrumentu trochu jiný (ať už se jedná o akcie, komodity, cizí měny či dluhopisy), princip spekulace zůstává stále stejný. Nakupujete-li, jste býci a očekáváte růst kurzu. Prodáváte-li, jste medvědi a očekáváte pokles kurzu.

Dlouhá pozice a krátká pozice

Nákup a prodej instrumentu vždy nemusí vést ke stejnému výsledku, co se týče dopadu na naše portfolio. Většina z nás je zvyklá na to, že pokud nakoupíme, vlastníme dané aktivum, a pokud toto aktivum následně prodáme, nemáme otevřené žádné pozice a výsledkem je pouze změna stavu na účtu, která se rovná rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou vynásobené objemem obchodu. To ale nemusí platit vždy. Můžeme například prodat akcie, čímž naší pozici otevřeme, či nakoupit akcie, čímž naší pozici uzavřeme. V obchodování na burze proto rozlišujeme mezi tzv. dlouhou (long) a krátkou (short) pozicí.

Do dlouhé (long) pozice obchodník vstupuje v momentě, kdy nakoupí daný instrument. Obchodník v dlouhé pozici spekuluje na růst ceny. Dlouhá pozice se uzavírá prodejem tohoto instrumentu ve stejném objemu. Do krátké (short) pozice obchodník vstupuje v momentě, kdy prodá daný instrument, aniž by jej předtím vlastnil. Obchodník v krátké pozici spekuluje na pokles ceny. Krátká pozice se uzavírá nákupem tohoto instrumentu ve stejném objemu. Při dlouhé pozici tedy nejprve nakupujeme a poté prodáváme, zatímco při krátké pozici nejprve prodáváme a následně nakupujeme. Zisk se ovšem vždy bude rovnat rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou vynásobeném objemem obchodu.

Možná se teď ptáte, jak je možné prodat něco, co přímo nevlastním. U cenných papírů, jako jsou akcie či dluhopisy, obchodování nakrátko (short) funguje na principu půjčky. Pokud tedy tyto cenné papíry přímo nevlastníte a dáte svému brokerovy pokyn k prodeji, automaticky vám je broker vypůjčí s tím, že vy máte závazek mu je do budoucna vrátit zpátky. Vypůjčené cenné papíry jsou na trhu ihned prodány, čímž se vaše krátká pozice otevře. Vaším cílem je tyto cenné papíry zpátky dokoupit za pokud možno co nejnižší cenu, jelikož rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou je váš zisk. Pokud by cena na trhu rostla nad vaši prodejní cenu, obchod by se pro vás stal ztrátovým.

Jaké má investor či spekulant možnosti?

Finanční trhy v každém okamžiku nabízejí nepřeberné množství příležitostí, do čeho investovat, popřípadě na jaký vývoj na trhu sázet (spekulovat). Jen je třeba tyto příležitosti umět vyhledávat a aplikovat na ně správnou obchodní strategii. Pokud je někdo dlouhodobý akciový investor, opravdu velmi zajímavých příležitostí se nabízí jen několik za rok. Naproti tomu spekulantovi, který sází na růst i na pokles a vydělává na krátkodobých pohybech na trhu, se nabízí podstatně více příležitostí, které z celoroční perspektivy mohou vést k zajímavému zhodnocení obchodního účtu. Množství příležitostí rovněž narůstá i s počtem sledovaných trhů. Čím je vaše zaměření pestřejší, tím více příležitostí se vám pochopitelně nabízí. Ideální je tedy mít brokera, přes kterého můžete obchodovat širokou paletu obchodních nástrojů.

Doporučená literatura

Další díl: 3. Výběr brokera