Pro konkrétní akciovou společnost má makroekonomické prostředí zanedbatelný vliv. Avšak z hlediska sektorů a národního akciového trhu má poměrně velký význam. Na jeho základě se investoři rozhodují, do jakého regionu alokují svůj kapitál. Makroekonomická analýza nám tedy nejlépe poslouží pro obchodování s ETF a deriváty na akciové indexy.

Mezi nejvýznamnější makroekonomické veličiny, které mají dopad na fundamentální hodnotu akcií, můžeme zařadit HDP, úrokové sazby, míru inflace, měnový kurz, daňové sazby a míru nezaměstnanosti. Všechny tyto veličiny určitým způsobem ovlivňují fundamentální (vnitřní) hodnotu akcií.

Korelace makroekonomických veličin s fundamentální hodnotou akcií

Tempo růstu HDP

Vztah mezi tempem růstu HDP a fundamentální hodnotou akcií je pozitivní. Vyšší produkce a spotřeba zvyšují zisky firem, a tím i fundamentální hodnotu akcií. Nižší produkce a spotřeba naopak snižují zisky firem, a tedy i fundamentální hodnotu akcií. Totéž platí o potenciálním růstu HDP. Čím je vyšší, tím je situace pro domácí firmy příznivější, čímž roste fundamentální hodnota akcií a naopak.

Úrokové sazby

Vztah mezi úrokovými sazbami a fundamentální hodnotou akcií je negativní. Pokles úrokových sazeb zvyšuje fundamentální hodnotu akcií a naopak. Klesající úrokové sazby regulované centrální bankou se ihned promítnou do výše sazeb na mezibankovním trhu. To přispěje k očekávání nižších výnosů širokého spektra spekulativních aktiv v budoucnu vlivem klesajícího diskontního faktoru, na základě čehož po těchto aktivech vzroste poptávka. Nižší úrokové sazby rovněž přispívají k růstu poptávky po úvěrech, čímž roste peněžní zásoba a spekulativní aktiva se stávají atraktivnější pro alokaci přebytečných peněžních prostředků. Růst úrokových sazeb má přesně opačný účinek. Pohyb úrokových sazeb má tedy na fundamentální hodnotu akcií dvojí efekt. Jednak je to očekávání růstu/poklesu výnosů v důsledku změny diskontního faktoru, a za další je to objem likvidity ve finančním systému.

Míra inflace

Vztah mezi mírou inflace a fundamentální hodnotu akcií je neutrální či nejednoznačný. Pokud budeme inflaci vnímat jako pouhý důsledek růstu peněžní zásoby v dlouhém období, měla by mít na fundamentální hodnotu akcií neutrální dopad. Pokud ovšem inflaci budeme vnímat jako důsledek pohybu cen komodit v krátkém období, dopad na fundamentální hodnotu akcií zde bude nejednoznačný. Vyšší inflace způsobená vzestupem cen komodit bude mít negativní vliv na výrobce z důvodu růstu nákladů. Rovněž tím utrpí investoři a věřitelé, jelikož současná hodnota aktiv v důsledku nárůstu diskontního faktoru klesne. Současně ale bude mít pozitivní vliv na producenty této komodity, jelikož jim tímto vzrostou marže. Bude mít pozitivní dopad také na dlužníky, jelikož současná hodnota závazků vlivem nárůstu diskontního faktoru klesne. Dopad inflace na fundamentální hodnotu akcií tedy bude negativní či pozitivní v závislosti na tom, jaké subjekty v dané ekonomice převažují.

Měnový kurz

Obecně vztah mezi měnovým kurzem a fundamentální hodnotou akcií je negativní. Slabší měnový kurz zvyšuje fundamentální hodnotu akcií, jelikož se pro zahraniční investory stávají relativně levnější. Naopak silnější měnový kurz snižuje fundamentální hodnotu akcií, jelikož se tímto pro zahraniční investory stávají relativně dražší. Při hlubší analýze je ovšem třeba zkoumat, do jaké míry je akciový trh závislý na pohybu měnových kurzů. Slabší měnový kurz bude zvyšovat fundamentální hodnotu čistých vývozců, zatímco u čistých dovozců ji bude snižovat. Významnou roli hraje také celková expozice vůči cizoměnovým aktivům a pasivům. V případě, že je objem aktiv v cizích měnách větší než objemem pasiv, zvyšuje slabší měnový kurz fundamentální hodnotu akcií a naopak.

Daňové sazby

Vztah mezi daňovými sazbami a fundamentální hodnotou akcií je negativní. Růst daňového zatížení snižuje zisky firem, čímž klesá fundamentální hodnota akcií. To se týká jak daně z přidané hodnoty, spotřební daně, tak daně z příjmů. Naopak snížení daňového zatížení zvyšuje zisky firem, což se projeví růstem fundamentální hodnoty akcií.

Míra nezaměstnanosti

Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a fundamentální hodnotou akcií je negativní. Vyšší míra nezaměstnanosti vede k nižším příjmům obyvatelstva a tím i k nižší spotřebě a investicím, což snižuje zisky firem a tím pádem i fundamentální hodnotu akcií. Naopak nižní míra nezaměstnanosti vede k vyšším příjmům obyvatelstva a tím k vyšší spotřebě a investicím, což zvyšuje zisky firem i fundamentální hodnotu akcií.

Na závěr je třeba zmínit to, že ceny akcií se hýbou nezávisle na vývoji fundamentu. V tomto ohledu záleží pouze na reakcích obchodníků na burze, jak na vývoj fundamentu zareagují. Samozřejmě lze předpokládat, že obchodníci budou na rostoucí fundamentální hodnotu akcií reagovat zvýšenou poptávkou (či sníženou nabídkou), zatímco na klesající fundamentální hodnotu akcií budou reagovat zvýšenou nabídkou (či sníženou poptávkou). Nemusí to ale platit za každých okolností, jelikož finanční trhy v nemalé míře ovlivňují rovněž psychologické a technické faktory, které mohou mít v určitou chvíli na trhy větší vliv než samotný fundament.

Obchodování prostřednictvím ETF

Chce-li někdo spekulovat na vývoj či dlouhodobě investovat do některých akciových indexů či národních akciových trhů, bylo by příliš nákladné a komplikované vytvářet si vlastní portfolio. Z toho důvodu se rozšířila nabídka akciových ETF. Pořízením tohoto instrumentu, který je obdobou podílového listu (ovšem technicky obchodovaný jako akcie), můžeme investovat do nejrůznějších tříd aktiv. Nákupem ETF, který má obdobné složení jako akciové indexy, sázíme na vývoj akcií společností, jež jsou v tomto ETF obsaženy. Zde je základní seznam ETF na akciové indexy a národní akciové trhy, s kterými je možné na burze obchodovat:

Americké akciové trhy

S&P 500 – SPDR S&P 500 ETF (SPY)
DJIA – Dow Diamonds ETF (DIA)
NASDAQ 100 – NASDAQ 100 Trust Shares ETF (QQQ)
Russell 2000 – iShares Russell 2000 Index Fund (IWM)

Evropské akciové trhy

Euro Stoxx 50 – Dow Jones EURO STOXX 50 ETF (FEZ)
MSCI United Kingdom – iShares MSCI United Kingdom Index Fund (EWU)
MSCI Germany – iShares MSCI Germany Index Fund (EWG)
MSCI Austria – iShares MSCI Austria Index Fund (EWO)
MSCI Italy – iShares MSCI Italy Index Fund (EWI)
MSCI Spain – iShares MSCI Spain Index Fund (EWP)
MSCI Belgium – iShares MSCI Belgium Index Fund (EWK)
MSCI Netherlands – iShares MSCI Netherlands Index Fund (EWN)
MSCI France – iShares MSCI France Index Fund (EWQ)
MSCI Switzerland – iShares MSCI Switzerland Index Fund (EWL)
FTSE Greece 20 – Global X FTSE Greece 20 ETF (GREK)

Asijské akciové trhy

Russia large cap – VanEck Vectors Russia (RSX)
Russia small cap – VanEck Vectors Russia Small-Cap (RSXJ)
MSCI Japan – iShares MSCI Japan Index Fund (EWJ)
FTSE China 25 – iShares FTSE/Xinhua China 25 Index Fund (FXI)
MSCI Hong Kong – iShares MSCI Hong Kong Index Fund (EWH)
MSCI Singapore – iShares MSCI Singapore Index Fund (EWS)
MSCI Australia – iShares MSCI Australia Index Fund (EWA)
MSCI Malaysia – iShares MSCI Malaysia Index Fund (EWM)
MSCI South Korea – iShares MSCI South Korea Index Fund (EWY)
MSCI Taiwan – iShares MSCI Taiwan Index Fund (EWT)

Doporučená literatura

Další díl: 4. Odvětvová analýza akcií – typy odvětví