Základem finanční analýzy podniku je důkladné studium finančních výkazů společnosti. Abychom mohli sestavit ekonomický profil společnosti a základně posoudili finanční situaci podniku, je vhodné mít historii finančních výkazů alespoň 3-5 let nazpět.
Akciová společnost sestavuje tyto 3 finanční výkazy:
- Výkaz zisků a ztrát (income statement)
- Rozvahu (balance sheet)
- Výkaz peněžních toků (cash flow statement)
Výkaz zisků a ztrát (income statement)
Jinými slovy výsledovka. Je přehledem o tržbách, nákladech a čistého zisku společnosti. Jednotlivé položky jsou účetními záznamy, tudíž výnosy a náklady mohou být jak peněžního, tak nepeněžního charakteru.
Nejdůležitějšími položkami jsou pro nás tržby za výrobky a služby společnosti, hrubý zisk (gross income), provozní zisk (operating income) a čistý zisk (net income). Zajímat nás budou rovněž ziskové marže (profit margin), které jsou dány poměrem čistého či provozního nebo hrubého zisku k tržbám.
Při pohled na výsledovku nás ani tak nemusí zajímat, zda tržby zisky a ziskové marže rostou či klesají, ale proč tomu tak je. Je totiž velký rozdíl mezi tím, je-li vývoj ovlivněn rostoucí hodnotou značky a poptávky po produktech a službách společnosti v návaznosti na strukturální změny v odvětví, anebo za tímto vývojem stojí pouze globální ekonomický rozmach, který dříve či později skončí. Zrovna tak je velký rozdíl mezi tím, pokud tržby, zisky a ziskové marže klesají vlivem poklesu hodnoty značky a poptávky po produktech a službách společnosti v návaznosti na strukturální změny v odvětví, anebo za tímto vývojem stojí pouze globální ekonomická recese, po které bude opět následovat oživení hospodářského růstu.
Rozvaha (balance sheet)
Rozvaha je finanční výkaz, který zobrazuje rozložení majetku (aktiv) a závazků (pasiv) společnosti. Hodnota celkových aktiv a celkových pasiv se vždy musí rovnat. Tato hodnota celkového majetku či celkových závazků se nazývá bilanční suma.
Majetek (aktiva) společnosti se v základním rozdělení člení na krátkodobý majetek a dlouhodobý majetek.
Krátkodobý majetek:
- hotovost
- likvidní cenné papíry se splatností do 1 roku
- zásoby
- krátkodobé pohledávky
- ostatní krátkodobý majetek
Dlouhodobý majetek:
- budovy, stavby a movité věci
- cenné papíry k dlouhodobému držení
- dlouhodobé investice
- dlouhodobé pohledávky
- nehmotný majetek
- ostatní aktiva
Při pohledu na aktiva nás z krátkodobého majetku bude nejvíce zajímat hotovost a hodnota likvidních cenných papírů, které je s dobou vypořádání do T+3 možné ihned směnit na hotovost. Tyto položky by měly dohromady tvořit ideálně 5-10 % z hodnoty aktiv. Pokud je tento podíl výrazně menší, a generace volných peněžních toků je současně nedostatečná, společnost pravděpodobně bude muset hotovost doplnit na úkor dalšího zadlužení, anebo formou nově emitovaných akcií. Ať už tak, či onak, v obou případech je to pro akcionáře společnosti negativní událost.
Jednotlivé položky u dlouhodobého majetku se budou lišit na významu v souvislosti s předmětem podnikání a ekonomickém odvětvím, ve kterém společnost působí. Nicméně u naprosté většiny výrobních podniků jsou nejvýznamnější položkou budovy, stavby a movité věci. U nevýrobních podniků však tato položka nemá až tak velký význam.
Pasiva se v základním rozdělení člení na vlastní kapitál a cizí kapitál. Cizí kapitál se pak dělí na krátkodobé závazky a dlouhodobé závazky.
Krátkodobé závazky:
- krátkodobé pohledávky
- daně z příjmů
- vyplácené dividendy
- ostatní krátkodobé závazky
Dlouhodobé závazky:
- dlouhodobý dluh
- dlouhodobé závazky
- ostatní dlouhodobé závazky
Vlastní kapitál:
- základní kapitál
- povinné rezervní fondy
- ostatní fondy
- zadržené zisky
- nerealizovaný zisk/ztráta z obchodovatelných cenných papírů
U rozvahy nás nejvíce zajímá velikost vlastního kapitálu v poměru k dlouhodobým a krátkodobým závazkům a vývoj těchto hlavních položek v čase. Prosperující výrobní podniky se vyznačují dominancí vlastního kapitálu nad cizím kapitálem, ovšem vždy záleží na konkrétním odvětví. Pro společnosti působící ve finančním sektoru (zejména banky a investiční společnosti) je naopak typická jednoznačná dominance cizího kapitálu nad vlastním kapitálem.
Výkaz peněžních toků (cash flow statement)
Posledním reportovaným výkazem jsou peněžní toky. Ty udávají rozložení příjmů a výdajů, tedy určitý tok hotovosti v čase. Hlavními položkami ve výkazu peněžních toků jsou provozní cash flow, investiční cash flow a finanční cash flow. Součet všech těchto tří položek udává změnu hotovosti za určité časové období (3 měsíce či 1 rok). Pokud je součet kladný, hotovost v rozvaze společnosti roste. Naopak, je-li součet negativní, hotovost v rozvaze společnosti klesá.
Pro investory jsou nejdůležitější provozní a investiční cash flow. Provozní cash flow se odvíjí od výkonnosti podniku. Pokud společnost prosperuje, provozní cash flow je pozitivní a roste. Pokud provozní cash flow klesá nebo je dokonce záporné, je to pro investora negativní signál. Investiční cash flow zahrnuje především výdaje na kapitál (údržba a obnova majetku a investic) a akviziční aktivitu. Investiční cash flow bývá po většinu času u převážné většiny společností záporné. Do kladných hodnot se dostává v případech, kdy společnost realizuje prodej aktiv a investičních podílů.
Výsledkem součtu provozního a investičního cash flow jsou tzv. volné peněžní toky (free cash flow; FCF). Volné cash flow je pro investora velmi důležitým údajem! Volné cash flow je hotovost, která teoreticky náleží akcionářům společnosti a může být vyplacena v podobě dividend. Záleží na dividendové politice konkrétní společnosti, zda volné cash flow vyplatí v podobě dividend, či hotovost zadrží a dále reinvestuje, nebo mezi akcionáře rozdělí pouze určité procento a zbytek hotovosti zadrží (nejobvyklejší varianta).
Poslední položkou u výkazu peněžních toků je finanční cash flow. Ta má spíše informační charakter. Zaznamenává pohyb hotovosti finančních operací jako výplatu dividend, emitaci akcií, emitaci dluhopisů, připsání a splátky úvěrů apod. Jsou-li volné peněžní toky negativní, je třeba tento deficit financovat v případě, že je zůstatek hotovosti v rozvaze společnosti nedostatečný. To může být provedeno buďto zvýšením vlastního kapitálu (emisí nových akcií), nebo zvýšením cizího kapitálu v podobě nového úvěru či emitovaných dluhopisů. A naopak jsou-li volné peněžní toky kladné, může společnost přistoupit k redukci dluhu či výplatě dividendy. Veškeré tyto operace jsou zaznamenány v položce finančního cash flow.
Horizontální a vertikální analýza
Náhledem na finanční výkazy společnosti finanční analýza podniku nekončí, ale teprve začíná. Finanční analýza podniku zahrnuje dva hlavní přístupy, a to horizontální analýzu a vertikální analýzu.
Horizontální analýza je založena na srovnávání jednotlivých položek finančních výkazů v čase. Cílem horizontální analýzy je především posouzení stability a určení ekonomického profilu společnosti.
Vertikální analýza je založena na srovnávání jednotlivých položek finančních výkazů v daném období mezi sebou. Vertikální analýza je též nazývána analýzou poměrových ukazatelů. Cílem vertikální analýzy je vytvoření si hlubší představy o efektivnosti a výkonnosti hospodaření společnosti.
Doporučená literatura
Další díl: 8. Poměrové ukazatele
