RSS SageFin FACEBOOK SageFin

Posilující euro, zoufalý Draghi a skutečný zdroj nervozity na trzích

dr

Po delší pauze jsem se rozhodl napsat nový článek z tržních aktualit. Důvodem takto dlouhé pauzy nebylo to, že bych přes prázdniny odjel na dovolenou a nic nedělal, ani to že bych na psaní neměl čas a náladu jako spíše to, že od mého posledního článku se na trzích až do teď nic významného neodehrálo. Navíc jsem měl tak trochu v úmyslu, aby můj předchozí článek (FED dal býkům brutální knockout, akcie čeká zkáza!) byl brán vážně, a ne jako pouhý výkřik do tmy či bláznivá spiklenecká teorie z ekonomického bulváru.

Ale zpět k aktuálnímu dění. Od vydání mého posledního článku z tržních aktualit uplynuly téměř tři měsíce, a ačkoliv akciové trhy zatím nepropadly, vše nasvědčuje tomu, že se tomu neodkladně blížíme a krach může přijít „nečekaně“ prakticky kdykoliv, čemuž nasvědčuje hned několik faktorů.

Zaprvé, růst akciových indexů se zastavil a mezi jednotlivými regiony, sektory i samotnými akciovými tituly vzniká obrovská nerovnováha ve výkonnosti. Některé akcie a sektory pokračují v růstu, zatímco jiné již zaznamenávají poměrně výrazné poklesy. Jinak řečeno pozitivní tržní korelace napříč globálním akciovým trhem slábne a tento jev je patrný i mezi akciovými indexy! To je pro investory snažící se o maximalizaci diverzifikace portfolia na první pohled dobrá zpráva, ovšem při hlubším zamyšlení dospějeme k jedinému správnému závěru, a to že i přes aktuální ekonomický boom v USA i Evropě je na trzích patrná značná nervozita a nejistota, která se může kdykoliv přeměnit v paniku (potom korelace bude opět silně pozitivní, jelikož panika se šíří napříč celým akciovým trhem a rostoucí tituly jsou v tomto období velmi vzácným úkazem).

Ale proč by se měly akciové trhy zhroutit, když se právě nacházíme v době ekonomického boomu a vše šlape na plné obrátky? Zde se dostáváme k bodu číslo dvě. To, že všechno zdánlivě šlape na plné obrátky a z ekonomiky přicházejí pozitivní čísla, není zásluhou žádné vlády ani technologického pokroku, ale rostoucím bohatstvím pramenícím z rostoucích cen na kapitálovém trhu, jež byl v minulosti podpořen měnovou politikou centrálních bank. Nic více, nic méně. Jakmile se trhy otočí směrem dolů, z ekonomiky začnou přicházet negativní čísla. Zde bych rád zmínil jeden známý citát od André Kostolanyho, že „zprávy netvoří kurzy, ale kurzy tvoří zprávy“. Jinými slovy média neovlivňují pohyby na kapitálovém trhu, ale média se snaží interpretovat již proběhlé pohyby. A stejné je to i mezi ekonomikou a kapitálovými trhy. Ekonomika se z velké části hýbe právě na základě vývoje na kapitálovém trhu, ne naopak. Když KLDR před pár dny testovala dolet rakety, jež přeletěla nad Japonskem, akciové trhy na to reagovaly propadem. Média tento pokles interpretovala jakožto důsledek zvyšujícího se politického napětí mezi USA a KLDR, jež by mohl vyústit až ve válečný konflikt. Ačkoliv má taková interpretace nepochybně svou logiku, mnohem více k zamyšlení je to, zda tento pohyb na trhu již není pouhým důsledkem zvýšené nervozity mezi investory. Ti pak velice impulzivně reagují na jakékoliv negativní zprávy či určitým negativním zprávám přisuzují mnohem větší váhu, než ve skutečnosti mají. A takový sentiment je pak již pouhý krůček od skutečné paniky.

A konečně se dostáváme k bodu číslo tři, kterým je měnová politika centrálních bank a její dopad na finanční trhy. Centrální bankéři si jsou vědomi toho, že jsou to právě oni, kdo tuhle masivní spekulativní bublinu na kapitálovém trhu vytvořil a nyní nastal čas, aby již dále nebyla přiživována. Zvyšováním úrokových sazeb a redukcí bilance (výprodeji nakoupených aktiv během QE) se ovšem docílí přesně opačného efektu, čehož jsou si centrální bankéři také vědomi. A uvědomují si to i samotní investoři, což je jediný a skutečný zdroj aktuální nervozity a nejistoty na akciových trzích!

Zatímco FED k utahování měnové politiky přistupuje poměrně systematicky a otevřeně, ECB v čele s Draghim se snaží o přesném načasování a průběhu exitu zatím mlčet, ačkoliv je Draghimu i všem ostatním jasné, že k tomuto kroku nakonec dojít musí. Je proto poněkud komické, jak se Draghi svými holubičími výroky zoufale snaží o zastavení posilování eura, aby podpořil inflaci potažmo export a spotřebu, zatímco trh „protestuje“ a jde si po svém. Americký dolar ovšem nezačne opětovně posilovat na základě Draghiho holubičím výkřikům (které evidentně nikdo nebere moc vážně), ale až ve chvíli, kdy mezi investory vzroste averze k riziku a stoupne poptávka po bezpečných přístavech. Rostoucí úrokové sazby se proto v krátkém období nutně nemusí negativně odrazit na amerických vládních dluhopisech, ačkoliv korporátní dluhopisy a především high yield, čeká stejný osud jako akcie. Podle aktuálního rozložení pozic na trhu s měnovými futures dle reportu COT spekulanti v průběhu tohoto roku naakumulovali nezvykle velké pozice na pokles amerického dolaru. Obratu na eurodolaru se tedy zřejmě dočkáme poměrně brzy i bez Draghiho zásluh, což je čtvrtý ovšem ani zdaleka ne poslední faktor podporující mou „spikleneckou teorii o náhlém a nečekaném krachu“ na akciovém trhu.

Tagy: , , , , ,
Přejít k navigační liště