Strmě rostoucí ceny akcií nabádají nejednoho investora k úvahám, že akciový trh je spekulativní bublina. Vedle akciového trhu se však v posledních měsících rozvíjí mnohem divočejší trh, kterými jsou digitální měny, takzvané kryptoměny. Jedná se o virtuální platební jednotky, které jsou tvořeny výpočetní technikou, přičemž peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství kryptoměny v oběhu je předem dané a tržní kapitalizace (tržní hodnota) měny díky tomu kolísá pouze na základě tržní ceny.

Kryptoměny a spekulativní bublina

Jak spekulativní bublinu můžeme vlastně definovat? Zjednodušeně řečeno se jedná o takový stav, kdy tržní cena roste výrazně rychleji než fundamentální hodnota aktiva, přičemž od své vnitřní hodnoty je již extrémně vzdálená (nadhodnocená). U akcií, kde se dá vnitřní hodnota díky očekávaným budoucím peněžním tokům určitým způsobem uchopit a alespoň přibližně vypočítat, není až tak těžké takovou situaci vystihnout. Jak ale uchopit něco, kde jsou očekávané budoucí peněžní toky dány pouhou prodejní cenou v budoucnu jako je tomu u kryptoměn? Odpověď na tuto otázku již přesahuje ekonomický rámec a stává se z něj spíše filozofický až prognostický problém.

Od počátku roku cena některých kryptoměn vzrostla o několikanásobky, v některých případech se pak jednalo až o desetinásobky. V současné době existuje již několik stovek kryptoměn v čele s nejznámější a nejrozvinutější měnou Bitcoin. Jejich celková tržní kapitalizace je přibližně 90 mld. USD, z čehož Bitcoin tvoří bezmála polovinu. To odpovídá velikosti firmy Nike či Starbucks. Jen pro srovnání, americký akciový trh je více než 300x větší. Svou velikostí má tedy aktuální „kryptoměnová bublina“ velmi malý rozsah na to, aby případný kolaps způsobil sebemenší ekonomickou katastrofu. Přesto stojí za to, se nad touto problematikou na chvíli pozastavit, alespoň z onoho prognostického pohledu.

Kryptoměny vs peněžní zásoba

Když vnikal Facebook, málokoho asi napadlo, že jednoho dne bude mezi desítkou největších obchodovatelných společností v USA. Stejné to může být i s kryptoměnami. Ač to dnes někomu může přijít bláhové až šílené, jednoho dne by kryptoměny mohly nahradit současný platební systém a oficiální měny, jež jsou řízeny centrálními a komerčními bankami, by mohly zaniknout. Současná peněžní zásoba měřená agregátem M2 je v USA více než 13 bilionů amerických dolarů. Pokud by tedy kryptoměny měly nahradit americký dolar, musela by tržní kapitalizace kryptoměn vzrůst 150násobně. Aby pak nahradily celosvětový platební systém na bázi agregátu M2, tržní kapitalizace kryptoměn by musela vzrůst o více než 600násobek.

Kryptoměny jako virtuální tulipány

To jsou velká čísla a současní „investoři“ do kryptoměn si toho jsou vědomi. Jelikož je celková momentální nabídka měn v oběhu pevně daná, nabádá to k úvahám, že o tuto hodnotu by virtuální měny mohly do budoucna zhodnotit, a to i přes již proběhlé zhodnocení o desetinásobky od začátku tohoto roku. Druhou stranou virtuální mince je však to, že na začátku byl pouze Bitcion. Dnes již existuje několik dalších stovek jeho více či méně kvalitních napodobenin. A jelikož tento trh není nijak regulován, vznik dalších měn je prakticky neomezený. V tom právě spočívá skrytá hrozba, která může dříve či později vést ke kolapsu trhu s kryptoměnami. Pohádkové zhodnocení, které kryptoměny potenciálně nabízí se pak rázem promění v pouhou iluzi jako tomu bylo v 17. století s cibulkami tulipánu. V případě oněch tulipánů „investor“ danou cibulku alespoň vlastnil. Ale dá se to samé říci o virtuálních měnách? Co vlastně „investor“ drží?


Máte zájem psát svůj blog na Sagefin.cz? Kontaktujte nás na info@sagefin.cz.